Ukaž mi a já si zapamatuji!

Asi jako každý rodič občas, tedy vlastně docela často, dělám svým dětem taxikáře, aby byly na kroužcích přesně tam, kde a kdy mají být 🙂 dnes jsem ale cestou narazila na několik maminek, které se se svými dětmi „procházely“ po silnici. Ano, čtete správně a hlava mi to nebere do teď. Pokračovat ve čtení „Ukaž mi a já si zapamatuji!“

Když děti něco učíme, zaslouží si náš respektující přístup

Moje dcerky mají prázdniny a trávíme je lyžováním. Jen dneska mi na tom svahu bylo docela smutno, když jsem viděla a slyšela, jak se někteří rodiče chovají ke svým dětem, když jim nešlo lyžování zrovna podle rodičových představ. Propána, vždyť přece na lyže děti berete proto, abyste je něco naučili a abyste si s nimi užili společný čas! Vážně si myslíte, že plačící dítě (cca 4 roky), kterému se rozjíždí lyžičky, uklidníte tím, že ho bafnete, zprudka postavíte o kousek vedle a ještě mu k tomu přidáte pokyn „Mě se nedrž“? Jak mně se chtělo zeptat oné maminky – Jaký jiný pevný a bezpečný bod si to dítě má najít?

Pokračovat ve čtení „Když děti něco učíme, zaslouží si náš respektující přístup“

Říkejme dětem pravdu aneb sliby nejsou chyby

V 90.letech 20.století vyšla průlomová kniha Daniela Golemana Emoční inteligence, která zpopularizovala výsledky výzkumu amerických psychologů týkajícího se emocí a jejíž hlavní tezí je, že lidé úspěšní v zaměstnání se často nevyznačovali nijak mimořádně vysokým IQ (inteligenční kvocient), ale především výrazným EQ – emoční inteligencí.
Tak jako emoce podporují a ovlivňují naše schopnosti uvažovat, plánovat, zaměřit se na vzdálený cíl, řešit problémy apod., stejně tak i určují, jak můžeme využít své vrozené duševní schopnosti. Rozhodují ostatně i o našem úspěchu v životě. Pokračovat ve čtení „Říkejme dětem pravdu aneb sliby nejsou chyby“